Anna Mlinariková - Jazzové housle

Články

Sukně smutnou jehlou spíchnutá
divadlo SEMAFOR

Recenze z Divadelních novin - č.17/2006

Náboj zkrotl, ale nevyčerpal se.
Pro zahájení druhé sezóny divadla Semafor v jeho nové budově v pražských Dejvicích napsal jeho principál Jiří Suchý novou hru Sukně smutnou jehlou spíchnutá, trochu nostalgickou komedii o uprchlé trestankyni Zorce, která se skrývá u krejčího Silvestra Kronbauera a nakonec jeho přičiněním a díky módnímu salónu madam Lipinské ku štěstí přijde. Je to muzikálová revue napsaná s neskrývaným přáním vyjít vstříc co nejvíce potřebám a očekávání diváka řekněme prostředního vkusu, ne dost hloupého na to, aby se spokojil s televizní obrazovkou a ne dost intelektuálního, aby přicházel do divadla ukájet své duchovní potřeby. Libreto je napsáno zručně, s velkou zkušeností mága malých forem, a cílový divák, přicházející sem za inteligentní zábavou, zde může s potěšením vychutnat nezaměnitelný koktail plný vtipu i poezie, takový, jaký umí namíchat jen Jiří Suchý. Není to málo, a není to mnoho, ale je to vždy vkusné, bystré, lehce nahozené, mile poklidné. Někdy i starosvětské, ale co je také na dnešku - mluvím o muzikálové metalické realitě - tak hodno obdivu? Někomu to může připadat až podbízivé, Suchý se opatrně vyhýbá tomu, aby jakkoli provokoval, či jen zneklidňoval svého diváka. Chce jej bavit, nic víc. Ale činí tak s plnou vahou svého celoživotního přesvědčení, a takřka mu nelze odolat. Na hudební složce úspěšně participoval Přemysl Rut, který dodal hudbu ke většině písní. Jsou přesně takové jako libreto: chytlavé, melodické, totálně eklektické, svižně aranžované a dobře se poslouchají. Poskytují dost příležitosti, aby se pěveckými schopnostmi blýskla Leona Machálková, znovu se navrátivší hvězda souboru v roli trestankyně Zorky, i Jiří Štědroň, který si s chutí zahrál roli manažera majitelky módního salónu. Tuto na tělo psanou roli se šarmem vyzrálé osobnosti vytvořila Jitka Molavcová, o níž lze prohlásit, že je s lety stále lepší, jako víno. Rozhodně jí cylindr sluší lépe než koště… Ke své Dolly zde přidala několik dalších odstínů, jež činí z jejího projevu jakýsi dráždivý mix improvizace a pevné formy. Do příběhu je muzikálově vsazena módní přehlídka, kterou však zachraňuje vtip - Jiří Suchý se rozpomněl na své výtvarné ambice a dodal i módní návrhy. Pravým klenotem večera je ovšem Anna Mlinariková v roli spisovatelky Vilmy, jíž příběh vloží do rukou housle. Její pečlivě připravované entrée prozradí již po několika taktech, že smyčcem jí to jde mnohem lépe, než na klaviatuře notebooku, do něhož vyťukává kýčovité obrazy svých erotických povídek. Škoda, že jí ve scénáři nebylo přiděleno více místa, její zjazzovaná verze Paganiniho 24. caprice napovídá mnohé o jejím talentu, kultivovaném i ročním studijním pobytem na Berklee.
Semafor radikálně proměnil své výrazivo, i když pochopitelně zcela nepřeťal pouta spojující ho s šedesátými léty, to by nebylo moudré. Mnohem více dnes dbá na formu, sound orchestru se zcela proměnil, poetický náboj poněkud zkrotl, ale rozhodně se nevyčerpal. Suchý má stále co říci. Aby to mohl říkat co nejúčinněji, obklopil se mladými tvářemi, a daří se mu to. Semafor je stále tu.

IVAN ŽÁČEK
Semafor Praha - Jiří Suchý, Přemysl Rut:
Sukně smutnou jehlou spíchnutá.

Režie Jiří Suchý, dramaturgie Přemysl Rut, scéna Jaroslav Svoboda, návrhy kostýmů Jiří Suchý.
Premiéra 14. září 2006.

Zpět

Koncerty

« březen 2019 »
Po Út St Čt So Ne
123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
       

Aktuální akce

27.3. 2019 Anicö a DJ

Hilton

30.3. 2019 Anna Mlinariková a Band

koncert v rámci semináře HV "Bez vody sucho, bez muziky smutno", ZŠ a MŠ generála Fr. Fajtla, Letňany
Alexander Yasinski (akordeon), Dušan Hanzlík (kontrabas)

5.4. 2019 Koncertní show „Rok prasete“

Songfest, Palác Akropolis

Náhodně z galerie